Věčný problém duchovní hudby

Ahoj křešťani :-)

Tento příspěvek je původně reakcí na HejTiho článek http://krestan-hudba.signaly.cz/1006/tema-mesice-cervna-krestan, byla jsem však požádána, abych si své obsáhlé povídání dala samostatně. Tedy tak činím.

***************************************************************************************

Tak. Bohužel vám tady teďka budu dělat trochu negativistku...i když na to vůbec nemám čas, nemůžu toto téma nechat jen tak bez komentáře.

Duchovní hudba, to je velice ošemetné téma. Tak nejdřív, co to vlastně ta duchovní hudba je, co dělá duchovní hudbu duchovní hudbou? No přece TEXT, jak říká náš pan doktor na hudební vědě :-) Tedy podle tohoto pravidla, můžeme za duchovní hudbu považovat jakýkoliv žánr, ať už je to gregoriánský chorál, vokální polyfonie, heavy metal nebo rap, ve kterém se zpívá o Pánu Bohu. To znamená, nemůže to být čistě instrumentální hudba, protože ta text nijak sdělit nemůže. Tak úplně s tím ale nesouhlasím. Co třeba takový varhany, ty mi sami o sobě příjdou jako „duchovní nástroj“ a kostel si bez nich nedokážu představit. Když slouží instrumentální hudba jako doprovod k modlitbě, dala by se za duchovní považovat. Ale přeci jen, u vokální hudby (s duchovním textem)je víc jednoznačné, že je duchovní, než u hudby instrumentální. Otázku identifikace duchovní hudby tu však nemám v úmyslu rozebírat, ač je to také poměrně důležité téma, zvláště při rozhodování, zda povolit či zakázat určité skladby při koncertech v kostele.
Teď je ještě důležité rozlišit duchovní hudbu liturgickou, tedy hudbu probíhající při závazném obřadu, od ostatní. A též prostor, ve kterém má zaznít, jestli v kostele nebo pod širým nebem. Ale to už je další veliké samostatné téma, kam je která hudba vhodná. Když dovolíte, ve svém příspěvku se zaměřím na hudbu při mešní liturgii probíhající v kostele.

Padla tu myšlenka, že všechna duchovní hudba je krásná. Tak to mi teda promiňte, ale s tím nemůžu souhlasit. Stejně tak, jako existuje dobrá a špatná hudba světská, existuje i dobrá a špatná duchovní. Mohly byste mi namítnout, že duchovní hudba je jen jeden z prostředků, jak chválit Boha, je určena zkrátka k vyššímu cíli, takže když řeknu "Bůh je nádherný", bude to vždycky krása, ať už to řeknu nebo zazpívám jakýmkoli způsobem.
Ale já myslím, že takový text je také třeba důstojně zhudebnit. Příjde mi docela neadekvání zpívat "Ježísi, miluji Tě" a přitom "blít" do mikrofonu, nebo naříkat a vzdychat, jak už je u dnešní populární hudby zvykem.

Jaký žánr se tedy hodí do kostela? Připadá vám důstojné použít k oslavě Boží některé z těch agresivních žánrů? Kór když je to v kostele. Je taky třeba počítat s prostorem. Ve starém krásném gotickém či barokním chrámě, ve velkém kamenném prostoru, kde je akustika taková, že skladby v rychlejším tempu se prostě tříští a když jsou ty písničky „hezky“ nazvučený (teď nemám na mysli jen ty agresivní žánry)pěkně s kytarama, basou a bicíma, tříští se to ještě 8x víc a je z toho co? Hřmot. Tož jasně, né všude se z toho ten hřmot stane, ale to už je právě třeba rozlišovat, zda přísluší hudba „X“ do prostoru s akustikou „Y“.

Duchovní hudba má navodit shromážděným lidem, klidné meditativní zbožné myšlenky. Agresivita zde není na místě. Člověk by se v kostele neměl moc rozčilovat, že schóla či sólista zpívá falešně, zkrátka, neměla by ho ta hudba moc rušit. Taky by duchovní hudba asi neměla s člověkem moc "šít", neměl by mít moc chuť vyskočit z lavice a začít křepčit, vždyť tohle přece není smysl a cíl duchovní hudby.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že když slyším při mši špatnou hudbu, tak mě to akorát ruší od modlitby. Naopak, za nádherného velkolepého burácení varhan s krásným čistým zpěvem nepoznamenaným dnešními manýrami populární hudby, jsem teprv schopna představit si Boží veliskost a majestátnost a kontakt se mi s Ním navazuje mnohem lépe...

Ale proti gustu žádný dišputát. Každý má raději při navazování kontaktu s Bohem jinou hudbu. Někdo chorál, někdo rock, jiný zas country. Je tedy vůbec možné, aby při mši svaté byli s duchovní hudbou spokojeni všichni? No asi ne. Nebylo by přeci jen lepší, kdyby byli lidé zvyklí na jeden typ hudby (přičemž by všechny ostatní musely být zakázané), při kterém by se jim už automaticky navozoval příslušný stav? Učinit takovéto řešení ze dne na den, by však asi nesklidilo moc velký ohlas. Kdyby to byla prostě danost zajištěná historickým vývojem…nemuselo by se řešit, jestli je vhodné použít při liturgii takovou a makovou hudbu, protože by byla prostě jen jedna.

Ale to je blbost. Nikdy nebyl v kostele jen jeden typ hudby, vždycky bylo a bude něco tradičního a něco nového…vždycky se budou někteří nudit a jiní zas rozčilovat, co to ta mládež do toho kostela zase tahá.

Duchovní hudba by měla být především krásná, ale bohužel, v mnoha případech tomu tak není. A nesouvisí to vždy s výběrem žánru. Když se duchovní hudbě věnují amatéři, je jasné, že to vždycky nebude na nejvyšší špičkové úrovni, že sem, tam se prostě vyskytne nějaký ten kix a občas to bude falešné. Mohli byste argumentovat, že to přece vůbec nevadí, důležitější je úmysl ... Jenže, to je těžké. Ano, úmysl je zajisté důležitý, ale je Bůh hoden toho, aby byl chválen špatnou hudbou?

A další věc, dnešní církevní situace nedovoluje, aby liturgická hudba byla za každou cenu kvalitní. Je zde požadavek, aby se lid při mši aktivně účastnil, tedy i zpěvem a všichni bohužel nejsou obdarováni hudebním sluchem, krásným hlasem a čistou intonací zároveň. Nejsou peníze na placení profesionálních hudebníků. Kdyby byly a při mši by zpívali a hráli opravdu jen profesionálové, zas by tu byl další problém. Ti profesionálové by totiž nemuseli být věřící, jejich zpěv či hraní by vždy neznamenal totéž co modlitbu...A kdyby ti hudebníci byli hodně dobří, mohli by propadnout exhibici a jejich umění by se jim stalo samoúčelným, tedy nezpívali by proto, aby chválili Boha, ale proto, aby ostatní čučeli, co to z teho kúru zpívá za virtuóza. Tak to taky zas neni ideální stav. Ale tím už si duchovní hudba prošla. Teď tu spíš máme opačný případ. Do schóly se dostane kdekdo, hlavně když tam vůbec někdo je.
O tom by se se mnou mnozí mohli dohadovat. Já vím, je tu spousta dobrých schól, ale proti tomu stojí početná skupina špatných chrámových hudebníků.
Co s tím? Nic. Tento problém byl, je a bude.

Blablabla, dalo by se o tom povídat hodně dlouho, ale není čas (aspoň v mém případě).

Asi mě teď pěkně zkritizujete, ale nemůžu si pomoct, mám pocit, že duchovní hudba tak trochu upadá…Ale přeci jen, máte pravdu, úmysl je nejdůležitější.